Čeština English
obrázek

Nový pražský tržní řád, který vešel v platnost doslova před několika dny, opět zapomíná na jednu důležitou a užitečnou věc, kterou praktikují radnice v Německu a v mnoha rakouských městech včetně Vídně. V rámci ceníku tam totiž poskytují zvýhodněnou sazbu pro prodeje ovoce a zeleniny od přímých pěstitelů. Na první pohled to vypadá zvláštně – proč v Berlíně platí městu podle ceníku stánek 3×3 metry se zeleninou pouze 3 Euro za metr čtvereční, zatímco stejně velká kavárna, cukrovinky nebo občerstvení platí třikrát víc, tedy 9 Euro za metr čtvereční? Po bližším zkoumání je ale zřejmé, jak je takový postup pro město i veřejnost prospěšný.

  1. Sleva povzbuzuje pěstitele, aby jim stálo za to vůbec přijet. Zatímco hamburgrárna, výrobce marmelád nebo kavárna mohou své provozovny mít přímo ve městě v místě trhu, pěstitelé zeleniny či bylin často ujedou i víc než 100 km k místu trhu. Sleva tak částečně kompenzuje cestovní náklady.
  2. Sleva pro přímé pěstitele podporuje čerstvost – zákazník se dostane k zelenině či ovoci ihned bez přeskladnění přes obchodníka nebo velkoobchod. Zkušení návštěvníci farmářských trhů jistě rozdíl v čerstvosti u farmářů, kteří sklízejí den před trhem, velmi dobře znají a vědí, jakou přidanou hodnotu má čerstvost pro návštěvníky – i po týdnu v lednici může být „farmářský“ salát stále ještě čerstvější a víc svěží, než ten, co právě leží na pultech obchodů a skladů.
  3. Sleva by také vyjádřila skutečnost, že čerstvá zelenina, saláty, byliny i ovoce zaberou mnohonásobně více místa na trhu i při transportu. Také jsou náročnější na teplotní výkyvy. A přitom čistý zisk z celého prodaného objemu může být mnohonásobně nižší, než například v případě občerstvení nebo luxusnějších produktů, jako je maso nebo mléčné výrobky. Například do jedné přepravky dáte buď 6 – 8 hlávek salátu, jedna přepravka tedy pro vás znamená 120-160 Kč obratu, anebo 150 kg cukrovinek nebo čokolády v hodnotě 20 až 30 000 korun. Pro co byste se jako obchodník rozhodli? Samozřejmě pro cukrovinky a čokoládu, zvlášť když platíte stejný nájem za zábor. A to je přesně ten důvod, proč nám mohou mizet opravdoví farmáři z farmářských trhů – vytlačí je prodejci lukrativnějšího zboží s většími maržemi. Na mnohých místech v Praze i farmářských trzích se to také běžně děje.

To ale rozhodně není ve veřejném zájmu. Právě zelenina, ovoce a čerstvé byliny je to, co by z našich trhů rozhodně mizet nemělo. Naopak, čerstvá zelenina je hlavním smyslem a magnetem farmářského trhu, přitom patří k nejméně lukrativnímu, a přitom nejnáročnějšímu sortimentu. Pokud na farmářských trzích chybí zelenina, ovoce a byliny od pěstitelů, stává se z tržiště jakási přehlídka běžné či luxusnější gastronomie anebo rovnou „food festival,“ které v Praze i jinde rostou jako houby po dešti. Odborníci na PR a výživu si lámou hlavu, jak dosáhnout, aby z našeho jídelníčku zelenina nemizela (jak ukazují výzkumy, jíme jí prý méně a méně) a naopak nestoupaly náklady zdravotních pojišťoven. Proč tedy nenastavit tuzemským pěstitelům zeleniny drobné cenové zvýhodnění a dát tak najevo, že odbytová míst pro zeleninu, byliny a ovoce jsou veřejně prospěšnější než odbytová místa pro párek v rohlíku?

Podle předsedy Asociace farmářských tržišť ČR (AFT) Jiřího Sedláčka je pro autentické farmářské trhy podpora od obcí, měst či městských částí velmi důležitá. Prodej tradičních a identických českých potravin, především pak v Praze, je také účelnou propagací našeho zemědělství, podporou zdejší ekonomiky a té kategorie potravin, na jejíž propagaci vydává stát ročně stovky milionů korun. „Rozlišení poplatku za zábor by proti tomu byly podle našeho názoru mnohem efektivnější podporou, kdyby se týkalo jen skutečných pěstitelů, ne překupníků a obchodníků,“ domnívá se Jiří Sedláček. Zároveň zdůrazňuje, že je nutné, aby šlo o prověřené tuzemské pěstitele, ne obchodníky, u kterých není nikdy záruka českého původu zeleniny a ovoce. „AFT umí velmi dobře rozlišit autentické farmáře od obchodníků a má širokou databázi a přehled.“ Na otázku jak prověřovat, nabízí odpověď – Asociace všechny účastníky trhu, kteří se hlásí jako pěstitelé, prověřuje na místě pěstování a pořizuje fotodokumentaci.

Přímý prodej (tedy když prodává sám pěstitel) je ideální z mnoha ohledů, a to jak pro zákazníky, tak pro tzv. mikroekonomiku – čili pro rodinné farmy nebo malé výrobny.
Tržní řád hlavního města Prahy je poměrně obsáhlý a nepřehledný dokument, který na jednu stranu zachází do takových detailů, jako je výčet lokalit, kde lze prodávat sluneční brýle, na druhou stranu ale nerozlišuje tak zásadní problém, jako je prospěšnost využití veřejného prostoru a rozlišení mezi prodejem cukrové vaty a prodejem zeleniny od farmáře.

Jiří Sedláček

1 jahoda2 jahody3 jahody4 jahody5 jahod (2 hlasů, průměr: 3,00 z 5)
Loading...
Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality, Komentář na aktuální téma. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.